Až 2,5 tuny fosforu má stále každý rok proudit do plumlovské přehrady. Toto číslo zaznělo v reportáži, která byla na obrazovce ČT k vidění ve čtvrtek 6. května. Příčinou mají být dle Povodí Moravy obce nad přehradou, jež stále nemají
ističky odpadních vod likvidující tuto látku sloužící jako potrava pro sinice. Jedovaté bakterie pravidelně stojí za zhoršením kvality vody v nádrži, která v minulosti podstoupila nákladné bagrování. Jedinou výjimku mají představovat Vícov, Buková a Krumsín.
Revitalizace plumlovské přehrady byla svého času nejnáročnější projekt svého druhu v republice. Její bagrování přišlo státní kasu na více jak 120 milionů, Podhradský rybník pak byl vybagrován za asi 23 milionů korun.
Je to už více jak 10 let, co Večerník opakovaně upozorňoval, že s ohledem na nevyřešené nakládání s odpady u domácností i chatařů stejně jako kvůli hnojení zemědělců na okolních polích hrozí, že se navzdory nákladnému bagrování sinice do přehrady opět vrátí. Pozdější vývoj dal těmto pesimistickým scénářům bohužel za pravdu.
Povodí Moravy se celou záležitost pokusilo vyřešit instalovanými srážedly fosforu, která se na přítocích do nádrže objevila již v roce 2013. Na jejich provoz od té doby každoročně finančně přispívají okolní obce stejně jako město Prostějov či Olomoucký kraj. Ani to však v uplynulých letech nezajistilo čistou vodu v přehradě po celé léto.
Jaké jsou možnosti zlepšení?
Reportáž ČT upozornila, že řešením může být zlepšení práce čističek odpadních vod, které dosud provozuje jen pět z devíti obcí v okolí přehrady. A také ty budou muset svůj výkon zlepšit. Pouze obce Buková, Vícov a Krumsín zabezpečují odstraňování fosforu samy u svých čističek. Plumlov a další obce mají provozovat ČOVky, které fosfor buď neodstraňují, nebo je nemají vůbec. To je i případ Malého Hradiska, které výstavbu teprve plánuje.
To však stále není jediný problém. Večerník již v minulosti upozornil, že přímo do přehrady vede několik trativodů z více jak tisícovky chat nacházejících se přímo nad přehradou. „Ani jedna z nich není napojena na kanalizaci. Jejich obyvatelé s odpady zacházejí velice volně. Existuje přitom velký trativod, do něhož chataři odpad ze záchodů a kuchyněk vypouštějí. Ústí nedaleko pláže U Vrbiček,” poznamenal k danému tématu již dříve jeden z našich pozorných čtenářů.